Díl 3. Trochu se to zvrtlo …..
Kam až to soudruzi dopracovali
Hudební nástroje bylyv ČSSR centralizovány pod oborovým koncernem „Československé hudební nástroje.“Ten vlastnil tuzemskou prodejní síťIFM Melodia, exportní agenturuMusicexport, ca. 30 centrálních a ca. 30 subdodavetelských závodů (Amati 01, Amati 02, …. Cremona Luby, Varhany Krnov, Tofa Albrechtice, Harmonika Hořovice, a jiné + subdodavatelé)[1] dále celorepublikovou síť opraven, mistrovských dílen, ca. 100 prodejen a síť skladů.[2]Koncern měl i vlastní školy pro výchovu odborníků, průmyslovku SPŠ VHN Kraslice, učiliště Kraslice, učiliště Luby, učiliště Hradec, Vysoká škola drevárská Zvolen, …….. avydával kvalitní oborový časopis„Hudební nástroje.“ [3],[4] Dnes z toho již téměř nic neexistuje.
Důvody kolapsu leží již v 40. až 60. letech 20. století. V této době byl sice vytvořen základ prosperity v rámci Východního bloku, byly však také nastaveny překážky přirozeného vývoje mnoha oblastí. Odbytištěm produkce se stal především Sovětský Svaz, čemuž byly podřízeny okolnosti, vývoj, i forma. Východní orientace sice zajistila odběry, ale obory se, hmotně i personálně, ocitaly ve stavu izolace od center vzniku světových trendů.Pro porovnánítehdejších podmínek v sousedním Německu,mohou posloužit knihy o subjektech Framus[5] nebo Warwick[6]. TrojsegmentČRse propadal doperifernosti, a klesající konkurenceschopnosti. Na to v 90. letech navázala všeobecná naivita a neznalost mechanismů ekonomického chování. Následně se rozpadl systém velkých agentur disponujících exkluzívními právy a postavením. V 90. letech byl rozložen i Oborový podnik „Československé hudební nástroje.“
Související příspěvky
Kam to dotáhli demokrati
Změny systému v 90. letech zasáhly i hudební produkci, školství a nástroje. Systémy se měnily nebo rozpadaly, a většina pokusů o vznik významnějších projektů buďto zanikla, skomírá nebo vykrystalizovala ve spolky, které slouží spíše k osobní prezentaci představenstva.
Provoz hudebního života u nás nyní stojí na malých agenturách, mnohdy agenturách jednoho muže, které mají mizivou šanci vyprodukovat závažnější umělecký projekt. Pokud jde o hudebníky, tak je pro současnostpříznačné, že vysoce vzdělaní, a kvalitní umělci působí jako hudební nádeníci,[7] přičemž současně jsou do ČR dováženy kvalitně produkované hudební projekty ze zahraničí. V porovnání s nimi nemají naše malé agentury bez kapitálu, know-how, a manažerského personálního zázemí žádnou šanci. Na neúspěchu se podílí i Autorský zákon, jenž se více než na podporu české kultury soustředí hlavně na výběr poplatků. Následkem podobných okolností se část našich špičkových hudebníků živí i na takových místech, jako je Hradčanské náměstí,[8] Karlův most, či Staroměstské náměstí.Silou vůle a nadšenců se ve slušné kondici drží hudební školství, mnozí jeho účastníci však s obavami hledí do budoucnosti, neboť budovy lze prodat, a na těch pár miliard z rozpočtu se jistě najdou zájemci.
Díl 4. Cesty ke změně kurzu
Léčba české hudební oblasti
Z naznačení současného stavu vyplývá potřeba nového kursu. Nabízejí se dvě hlavní cesty a) cesta dotací, b) cesta odstraňování překážek, drobné pomoci, a zejména zajištění stability systému.
Ten, kdo by rád ovládal pozici, k níž směřují různé finanční pozornosti by asi preferoval cestu dotací, koneckonců vybízí k ní i postoj Evropské Unie. Touto cestou bychom však jen stimulovali tisk nekrytých peněz, korupci a marnění peněz na zbytečnosti.Druhá cesta vede přessystémové myšlení, složitá jednání se zájmovými skupinami i politiky, a vyžaduje hluboké znalosti nejen všech tří dotčených oborů, ale také prostředí, v němž se procesy odehrávají, tj. ekonomie, právo, veřejná správa, obchodní systémy, marketing, ale také jazyky. Z uvedeného výčtu oborů zároveň plyne jeden důležitý důvod toho, proč se politici přiklánějí k cestě„a)“ („A“ neboli „Ach ty jazyky“).
Vysvětlení k cestě „b)“
STABILIZACE SYSTÉMU. Znamená to eliminovat zasahování, změny a direktivy. Jak se zasahování projevuje, to dobře pocítil občan, jež si v době po-kovidové dal v restauraci jídlo, a to jídlo bylo blaf. Nestabilní systém je likvidační počínaje otázkami personálními, takže udržet dobrého pracovníka v nestabilním systému je těžké. Destrukční efekt mají také nově vydávanévyhlášky a nařízení. Tyvýrobcemohou nutit k zahození dobře fungující technologie, či k opuštění spolehlivých a efektivních postupů. Kolik peněz, kolik hodin zbytečné práce a stresů stojí to, že si nějaká skupina lidí prolobuje výhodu, dělá si reklamu, nebo prostě jen druhým lidem vnucuje svůj osobní postoj?
DROBNÁ POMOC. To se týká okolností typu poskytnutí stánků na veletrzích, organizace výměnných akcí, výhodných úvěrů, zprostředkování kontaktů, právního a ekonomického poradenství, bezplatného státníhoonline systémupro účetnictví (jako je v Německu systém ELSTER), podpora cechovních organizací, jež však nesmí mít pravomoci příslušící veřejné správě, popularizace českých menšinových oborů veřejnými sdělovacími prostředky a prostřednictvím Českých center v zahraničí.
ODSTRAŇOVÁNÍ PŘEKÁŽEK. Těch je stále více. Za všechny jmenujme tlak na digitalizaci, která nám přidává práci, zvyšuje náklady, nutí nás opouštět fungující postupy, a snižuje naši bezpečnost. Kolem roku2000 začaly různé skupinyobčanům vysvětlovat, jak ušetří, jak si usnadní život, jak se díky digitalizaci zmenší spotřeba papíru a jiné. Ukázalo se však, že jediné, co se naplnilo, je pokles spotřeby papíru. Neklesla však spotřeba papíru na dokumenty, nýbrž na knihy a tiskoviny. Dokumenty se dál vesele tisknou a archivace se zdvojuje a ztrojuje. Například školy sice mají digitální třídní knihy, ty se však vždy na konci školního roku oboustranně vytisknou na A3, zařadí se a desítky let se archivují. Zcela oprávněně se tomu však nikdo nediví, protože všichni už mají dostatek zkušeností s tím, o kolik dat přišli díky selhání externího datového úložiště nebo harddisku.
Cesta b) je cestou ukrajování byrokracie,amyšlení na základě kvalifikovaného povědomí o oborech a jejich prostředí. Díky ní by se český provozovatel mohl nadechnout, odpočinout si, a své síly věnovat zlepšování služby, kterou poskytuje. A pokud by k tomu stát občas provedl podobnou akci, jako kdysi japonci, tj. „japonské klávesy do každé rodiny,“ tak se opět i v Česku začnou rodit legendy.
[1] Velkou část těchto závodů autor práce osobně navštívil.
[2]Jiránek a Hejzlar, 1979, s. 224.
[3]Hudební nástroje. Hradec králové: ČSHN oborový podnik. ISSN 0323-1283.
[4]Hudební nástroje: Časopis pro výzkum, vývoj, výrobu a užití hudebních nástrojů. Hradec králové: ČSHN oborový podnik. ISSN 0323-1283.
[5] Historii Německa zde dokumentuje kniha věnovaná bavorské firmě Framus, viz. Hoyer, 2007.
[6] Rozvoj fi.Warwickwww.warwick.deje ohromující. Warwick byl ještě v roce 2000 firmouo několika zaměstnancích. V r.2000 však od spolkové země Sasko dostal za 1-Europozemky ve městěMarkneukirchen,od vlády nevratné půjčky a daňové výhody. Roční obrat Warwicku byl již v roce 2015kolem jedné miliardy Euro.
[7] Např. v rámci Sdružení výtvarníků Karlova mostu[cit. 2024-01-14]https://www.karluvmost.cz/.
[8] Hradčanské náměstí. [cit. 2024-01-01]. Dostupné z:https://www.facebook.com/pporchestr.cz/ .
